pátek 29. února 2008

Víkend bez netu...

Tenhle víkend strávím jednak částečně v Lake District (Jezera) u jezera Windemere v mestečku Ambleside a u vodopádů Aira Force. Opět jde o výlet s International Society:) Celý víkend ovšem strávím bez netu, protože Uni of Salford provádí pravidelnou údržbu sítě a telefonních linek a všeho, fungovat nebude nic, snad jen elektrika... Je pátek večer a já už se pomalu těším na pondělí :D (joke / vtip)...
Dneska jsem byla v Manchester City (koupila jsem si úžasné tričko a košili - ať žijou slevy :D) a v knihovně... Litovala jsem, že jsem neměla foťák, protože ta knihovna vypadala úžasně... Vycházela jsem za deštíčku a vrátila se za vichřice provázené lijákem. Zítra to bude na těch jezerech fakt super!!!
Ehm... To je asi tak vše nové, začínám načítat na další eseje, čtu Up the Junction od Nell Dunn, zatim nic moc, ale aspoň tam nevraždí malé děti (ať už to vezmete v pozici subjektu či objektu... :D ... tzn. nevraždí kdo? ... nevraždí koho?...) :))))))
Nenormální? Jenom trošku :)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

středa 27. února 2008

Earthquake / zemětřesení

Dnes před jednou hodinou po půlnoci zasáhlo Anglii, hlavně North-West (severozápadní část Anglie - ne celé Británie ;) ) ZEMĚTŘESENÍ o síle 5,3 Richterovy stupnice. Zemětřesení vyděsilo spoustu lidí, hasiči, záchranky a policie jen lítali a houkali, popraskalo pár domů a zraněno bylo pár lidí.

Já jsem před jednou (tradičně) četla, když se se mnou začala třást postel. Nechápala jsem, co to je, protože si Británii se zemětřesením opravdu nespojuju. Do toho začali ječet lidi a houkat siréna požárního poplachu. Asi v tu chvíli mi došlo, že to možná bylo zemětřesení. Před domem byli někteří naprosto nepříčetní... No... :) Kdyby nehoukala ta siréna, tak asi ani nevystrčím nos z pokoje, protože to "třesení" trvalo asi jenom 10-15 vteřin. Ale bylo nejsilnější za posledních 25 let (jak jsem se dočetla dnes na BBC)...

OK, víte, co se teď řeší za kanálem, já to už řešit nebudu, radši jdu číst :)

sobota 23. února 2008

Chinese New Year in Manchester / Čínský Nový rok v Manchesteru


S dvoutýdenním zpožděním (začínám si připadat jako České dráhy) jsem na rajče (http://lenik-uk.rajce.idnes.cz - už si to zapamatujte :))))) dala fotky z oslav příchodu roku Krysy.

Moje zážitky a pocity: davy, vůně čínského jídla, davy, zápach z čínského jídla, fáborky (podobné jako to, s čím jsme chodívali na prvního máje do průvodů), davy, foťáky, sluníčko, davy, davy, davy... Napsala jsem už, že tam bylo hrozně moc lidí? :))

Se svou výškou jsem bohužel neměla moc šancí něco vyfotit nebo vidět, když kolem nás procházel drak :( Ale co nadělám... Ale hlavu a párkrát i ocas jsem viděla, takže jsem spokojeně mohla odejít podívat se na kulturní představení, které akci provázelo. S tím, že mi to připadalo, jako když kočky tahají za ocas, s tím nebudu provokovat, Kami, neboj :) To bych si nedovolila... Ale... když... To je tím, že nedokážu ocenit čínské umění... :)) Nejvíc se mi líbilo představení s vějíři, které mi připomnělo, že i Kami se něčeho takového zúčastnila :)

Dneska to bylo rychlé, bez zbytečného vykecávání, hehe, mám tady totiž rozepsanou esej a tři knížky, z nichž dvě potřebuju zmáknout na úterní semináře... Třetí až do čtvrtka... Inu, je to boj :))
PS: Ve středu jdu na erasmácký sraz do Crescent Pub, místní hospoda poblíž uni, kde Marx a Engels plánovali průběh revoluce :) Inspirativní místečko:)

čtvrtek 21. února 2008

Busy again...

Musím teda říct, že na to, že mám v podstatě jen tři předměty, tak jsem docela busy... no... Tři knížky týdně (minimálně), na seminářích se fakt propírají, do toho eseje... Žádný med... Závidím olomouckým, kteří teprve začínají... :)
V úterý odevzdávám esej, takže pak konečně připublikuju těch pár slov a fotek z China Townu :) chjo... Kde jsou ty časy, kdy jsem stíhala a zvládala ještě chodit popíjet? :) Mimochodem... Když jsme u toho popíjení, tak Guiness mě nijak nedostal :)
Opět díky za maily, komentáře, SMSky, MMSky, přání k svátku :) Moc mě to vždycky potěší :)

čtvrtek 14. února 2008

Oxford

V sobotu 9. února v sedm hodin ráno, ještě téměř za tmy, jsem se vypravila z kolejí směrem k autobusové zastávce u Maxwell Building, kde mě jako jedinou z celé Uni of Salford naložil řidič autobusu, který mi popřál "sbohem a užij si svou poslední cestu"... Byla jsem asi trošku vykulená, tak se rozesmál a mně došlo, že někdo může vtipkovat i v půl osmé ráno :)
Vyrazili jsme na a z Oxford Street, ve které je sídlo International Society, která výlet pořádala. Cesta byla v pohodě, už mi ani nepřijde, že jezdím v opačném směru, než jsem zvyklá, zvlášť ty třípruhové dálnice jsou super :) Po asi dvou hodinách cesty na jih jsme měli "service stop" na odpočívadle. Všichni se vyvalili z autobusu, nakoupili Marsy a Twixy a kafe a vrátili se na cígo k autobusu. Moje cesta teda vedla po stopě modrých tabulek s obrázkem panenky, pak jsem si koupila žvýkačky a šla na sluníčko :)
Co jsem totiž ještě nenapsala, tak je, že asi od půl deváté až do večera svítilo sluníčko, hřálo, no prostě jaro :) Pak přijely dva autobusy, ze kterých se vyvalili nějací sportovní fanoušci (to jsem poznala podle toho, že měli všichni bíločervené proužkované dresy)... pak se se mnou dal do řeči řidič našeho busu, tak jsem se dozvěděla, že jedou na rugbyový zápas (řekl "rugby", ne "ragby" :)) Před polednem jsme dorazili do Oxfordu. Dostali jsme mapky a malé průvodce, instrukce, že v půl druhé máme zaplacenou pěší prohlídku města a rady, abysme si dávali bacha na zloděje :)
Tak jsem nasadila brýle (sluneční, svítilo sluníčko přece) :) a vydala se podle průvodce do muzea, pak mi došlo, že jdu na opačnou stranu (klasika... jsem beznadějný případ...), tak jsem "nenápadně" změnila směr a vrátila se k budově, naproti které parkoval autobus, a která nesla jméno "Ashmolean Museum", do kterého jsem samozřejmě měla namířeno :) Byla tam expozice na téma Egypt, kde jsem strávila docela dost času, fascinovaná tím, že tam byly sarkofágy, že sarkofág nebyla jen jedna "krabice", ale že jich bylo několik v jednom, byly tam korálky a ozdoby (jako v tom muzeu, ne v sarkofágu, ten byl za sklem), sošky, nádoby, papyrové svitky, takoví ti brouci, co jim teď momentálně nemůžu přijít na jméno, Fido, poraď :), byly tam kameny, písek, celá jedna (malá) hrobka, do které jste si mohli vejít (a ve které se mi líbilo asi jako ve výtahu, i když na výtahy si už docela zvykám, takže se mi tam líbilo míň než ve výtahu, řekla bych), prostě to muzeum bylo ÚŽASNÉ :)
V dalších místnostech byla zmapovaná i historie lidstva, anglického národa, byli tam Keltové, Jutové, Sasové i Anglové, něco o vývoji jazyka, prostě všechno... O patro výš byla expozice "pokladů" (treasures), měli tam kopii korunovačních klenotů (ale nevím, kterých :) bo jsem nedávala u Peprníka pozor), mince, cibuláky i český křišťál. Všechno to bylo završeno výstavou obrazů čínského moderního umění posledních asi 20 let :) (Kami, byl tam obraz, který se jmenoval "Dívka na poli u města Wuhan", ta slečna seděla v trávě a kreslila si, jak kombajny sekají obilí :) to jen tak pro zpestření). Krátce a stručně, to muzeum mě prostě dostalo :)
Už bylo po jedné odpoledne, a tak "jsem se zorientovala v mapě" (JÁ :D ehm...) a vydala se (správným směrem) ke Christ Church College, kde jsme měli sraz s průvodkyní. Tu budovu jsem našla v pohodě, ovšem na vchod do zahrady jsem se musela poptat (přímo před tím vchodem, takže trapas, ale naštěstí tam jsou asi lidi zvyklí na zmatkaře jako jsem já :)) Průvodkyně měla nádhernou britskou angličtinu, řekla bych, že měla angličtinu královštější než královna (o tzv. RP = Received Pronunciation, tedy angličtině, která je prostě pro Británii takovým územ, jako třeba spisovná čeština, se říká, že je angličtina královny a BBC (televize) :)) Takže přesně takovou angličtinu ta paní měla, navíc ji to bavilo, říkala nám spoustu zajímavých věcí, a i když jsem se nedověděla asi tolik, co z Peprníkových skript, tak si to asi budu pamatovat :)
Christ Church College
Takže... Oxford je univerzitní město, po kterém je rozmístěných 39 škol (colleges), třeba Christ Church, Pembroke, New, Magdalen, Triniti, Queen's... A těchto 39 škol a necelých 20 000 studentů tvoří Oxford University, a když si dáváte přihlášku, tak si ji nedáváte na Oxford, ale na jednu z těch škol :) Oxford (město) je poprvé zmíněno v roce 912, ale až ve 12. a 13. století se stává městem významným, a to díky univerzitě. Leží na řece Temži, ta se ale v Oxfordu jmenuje Isis (uplatním znalosti z historické mluvnice a řeknu, že původně to byla Themese a z toho asi nějak udělali Isis :) (Skoro) každá škola (college) má svou knihovnu, kapli a úplně každá ubytování pro své studenty a jídelnu. A spoustu známých osobností, které tam studovaly :) Všichni prváci navíc (ať už studují na kterékoliv škole), bydlí v Christ Church, to je prý taková tradice :)
A ač historie města sahá do dob gotiky, tak z gotiky tam toho moc nenajdete, protože v 15. - 17. století se všechny budovy přizpůsobovaly době, zvětšovaly se okna, zasklívaly se a postupem času travnaté plochy ustupovaly budovám, prostě vývoj, ale historie dýchá z každé cihly :)
Tak nějak mě už nenapadá, co byste si tady chtěli přečíst :)
Možná to, že jídelna a vstup do Christ Church College se staly vzorem pro vytvoření jídelny ve filmech Harry Potter. A protože by asi nebylo možné, aby se tam natáčelo, tak si tu jídelnu postavili v ateliérech, ale narozdíl od originálu, kde je jen jedna řada stolů, tak ve filmech měli řady čtyři, protože v Bradavicích byly přece čtyři koleje :)
Paní průvodkyně nás vzala do Queen's College (jako jedna z mála škol totiž nechce při vstupu tučné vstupné, teda tučné... vždycky tak pět liber... tak si to přeberte), kterou absolvoval třeba Mr. Bean, teda ne on, ale Rowan Atkinson :) Má svoji jídelnu, ve které bylo zrovna prostřeno na slavnostní večeři, visely tam hezké obrazy a bylo tam temno :)

Queen's College - jídelna

Christ Church - kaple

To samozřejmě není zdaleka všechno, jen vás nechci nudit něčím, co si můžete přečíst v každém průvodci nebo na netu :) Oxford je místo, kam se chci zase jednou vrátit... Je to hrozně krásné místo, všude na vás dýchá historie, ale i turisti a na hlavních tazích i reklama, mekáče a burgry a kdovíco ještě... Hlavně davy, davy a davy... a to jsem tam byla mimo sezónu :) Takže... pokud se vám Oxford líbil, tak se určitě podívejte na fotky na rajčeti (http://lenik-uk.rajce.idnes.cz/) a zajeďte se tam podívat!!! :)

pondělí 11. února 2008

Busy weekend

Už je to pár dní, co jsem nic nenapsala, ale to přijde :) V sobotu jsem byla na výletě v Oxfordu, mám spoustu fotek, zážitků a určitě sem co nevidět (až budu mít chvilku oddych od čtení) něco napíšu... A aby toho nebylo na jeden víkend málo, tak v neděli byly v Manchesteru oslavy nového čínského roku, roku Krysy, což mi připomnělo, že letos to bude 24 let, co jsem se právě v roce tohoto hnusného živočicha narodila :) nebo spíš :( ??? :) Takže... Nebojte se, dočkáte se :)

středa 6. února 2008

Manchester, déšť a rajčata...

Na včerejším semináři jsem si všimla, že nejen pan učitel, ale i spousta studentů říkají "severské" u místo "normálního" (=RP) a. Takže under, up, blud a tak... :) Funny :) Doufám, že to nechytnu :)


A právě po tomto semináři jsem dostala chuť se jít podívat na salfordskou (to zní divně, ne?) katedrálu. A jak jsem šla, přišla až k ní, začala ji fotit, tak mě to hrozně chytlo, znáte mě, když mě začne bavit něco fotit :) Pak jsem před sebou uviděla zvláštní stavbu, bývalé kino,
tak jsem si ji taky vyfotila, a pak jsem si všimla, že už jsem překročila hranici města Salford s městem Manchester. A jak jsem šla pořád dál a dál, tak mě to "průzkumničení" hrozně chytlo, na jedné křižovatce jsem odbočila a shodou okolností se dostala přímo do nákupní a obchodní zóny :)
Mojí drahé sestřičce by se tam určitě líbilo :) Ale já jsem neměla na nějaké prolézání obchodů s oblečením vůbec náladu (kupodivu :)) Hledala jsem knihkupectví, ale marně. Pak jsem zahlídla Tesco a koupila si tam (krom toastů a sýra) dva jahodové jogurty s nízkým obsahem tuku (normálně stál jeden 28 pencí, ale když jste si koupili dva, tak stály 50 pencí, takže jsem šest pencí ušetřila... :D joke...)

Všimla jsem si (samozřejmě) i známého (a podle Rádi i relativně levnějšího kina Printworks, hypermoderní (nebo možná spíš postmoderní) stavby, zatím bohužel nevím, jak se jmenuje...
nebo takového toho mini mini giga kolotoče, co je vměstnaný mezi obchody a kanceláře a určitě se nejmenuje ruské kolo, které mi hodně (svým tvarem, nikoli velikostí) připomíná... Jen jedno vím jistě... :) Asi se na něm nezvezu... :)

Co prostě dodat? Manchester je třetí (???) největší město v Británii. Je to město obrovského businessu, točí se tam velké peníze a je to vidět :) A co jsem si tak všimla, tak tam nelítaly odpadky jako po areálu kolejí, kde bydlím, dokonce jsem tam zahlídla odpadkový koš pouze na plasty (který ale používali na vše...). Prostě a stručně... Na jednu stranu bohaté město, obrovské a krásné budovy a na druhou stranu odpadky a žvýkačky na každém kroku... :) To si asi člověk nevybere...

Na zpáteční cestě mě chytnul déšť... mít pořádný deštník, tak by mě to asi místy poponášelo, jak foukalo... :) Večer ty děti, se kterýma sdílím dům, slavily... Ráno jsem našla v kuchyni nejen bordel, ale i rajčata rozšlapaná po zemi a rozmačkaná na okno... A taky vysazené okno v jídelně. Detail... A jak jsem psala o tom požárním poplachu, tak to nebyla zkouška, jak jsem se bláhově domnívala... Některé z těch dětí totiž vystříkalo hasicí přístroj, spustilo poplach a kdovíco ještě. A protože se neví, které dítě, tak jsme každý dostali pokutu 30 liber, dokud se viník nepřizná a nezaplatí to ze své kapsy... Úžasné, ta solidarita...

PS: Na http://lenik-uk.rajce.idnes.cz/ jsou další fotky z včerejší prcházky :)

úterý 5. února 2008

"Lidvino", "blud" a škodovky

Za prvé, moc děkuju za maily a pozdravy a volání a vzkazy a komentáře a... :)
Za druhé, moc se omlouvám, že na maily několik dní nereaguju, mám je přečtené, ale není času na odpovědi :(
Za třetí, ten učitel z 20th Century Working-Class Novels (romány pracující třídy 20. století) je fakt hustý... To se jinak říct nedá... :) Anglistům postačí, že jsme rozebírali Lawrence a Lady Chatterley's Lover (chichichi :) I Práger by se červenal :)) a navíc to bylo okořeněné nářečím z regionu West-Northern Midlands (Severozápadní středohoří)... slovíčko culture "kulčja" je už pro mě běžné... ale když poprosil několikrát o klid a ono nic, a pak přitvrdil a řekl shut up "šud ap" a později přidal blood "blud" a "fuk" tak :) Prostě sranda... :) se vrátím a půjdu si pokecat za Macháčkem :D Škoda, že už mám tu historickou mluvnici za sebou :)
Za čtvrté, pobavila mě jedna Francouzska, která vedle mně seděla v autobuse... Poslouchala jsem Ivu Frühlingovou, která je ve Francii hrozně známá, a ta holčina na mě začala francouzsky... Snažila jsem se ji zastavit, ale nedalo se to, až po docela dlouhé době jsem jí vysvětlila, že teda jako francouzsky neumím, tak byla zklamaná, a hrozně překvapená, že v České republice známe "Lidvino" (to album od Frühlingové se jmenuje Litvínov). Ještě překvapenější ale byla, a asi tomu moc nechtěla věřit, že Iva je Češka jako já :) Prostě ti frantíci... :)
A za poslední, je to tady samá škodovka... Oktávky, fábie, dokonce jsem potkala i zelenou felinu... :) Ale černocha v bílém favoritu, jako Anička, jsem ještě nepotkala :) Škoda... :(
Letím do školy, venku je různošedá obloha, mírně fouká a ještě jsem neviděla nikoho v krátkém rukávu nebo bez pononožek... asi si vezmu šálu a do batohu i čepici a rukavice na večer :)

neděle 3. února 2008

Včerejší sníh a dnešní poplach...

Včera ráno mě probudil výkřik "Kejdíííííííííííí, it's snowwwwwwwwiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiing!" Tak jsem povytáhla roletu a zjistila, že opravdu trošku sněží... Když jsme šly s Aničkou nakupovat, tak z toho byli všichni mimo, koulovali se, hráli si s tím sněhem, prostě jako malý děti... :) To je tak, když sněží někde, kde by sněžit rozhodně nemělo...

No a dnes ráno, teda ráno... v noci... když jsem zrovna měla půlnoc... ve 3:35 nám začala v domě houkat siréna, požární poplach... Nepamatuju si to moc, ale vím, že jsem se asi ve 3:40 konečně dostala z pokoje a hleděla na toho chlapíka, co měl na zádech napsaný "Security", co to říká (nadával, pěkně sprostě, anglicky)... Pamatuju si, že jsem seděla na schodech a čučela, ruky na uších... Jen jednou na mě promluvil, že prý jdu pozdě... A až to přestalo, tak jsem se odebrala zpátky do postele... Jako co to má za význam, tahat mě v půl čtvrté z postele takovým způsobem? Hm...

pátek 1. února 2008

O bludišti, traktoru a vichřici

Včera jsem psala, že vyrážím na Erasmus Party, ale nějak to nevyšlo, tak jsme se s Aničkou opíjely vínem samy a parádně si u toho pokecaly :) Nějak jsem se ale probrala, takže jsem tady o půlnoci místního času jisté jedince otravovala s tím, že mám kecavou... ;) Myslím, že jen díky tomu, že jsem šla spát už asi ve dvě, jsem dnes zvládla vstát a vyrazit do té vichřice s občasným deštěm a kroupami...
V rámci poznávání knihoven kempusu a získávání knížek, které musím přečíst, jsem zavítala i do Adelphi Building (mimo hlavní kempus), ve které kromě knihovny sídlí divadelníci, hudebníci, filmaři a kdovíkdo ještě :) A do té budovy by jeden potřeboval mapu a kompas... Ztratila jsem se asi milionkrát, 10 minut mi trvalo, než jsem našla knihovnu a dalších 10, než jsem se vymotala zpátky... Ale co jsem chtěla, to jsem dostala :) (filmy The French Lieutenant's Woman a Pulp Fiction) :)...

Když jsem se pak dostala na koleje, naproti mého okna stál obrovský modrý traktor Zetor :) Marně jsem se snažila přijít na to, jestli měl volant na pravé, nebo levé straně... :( Jsem totiž totálně zmatená :)

Už třetí den tady fouká větříček... Ty nárazy jsou tak silné, že někdy prostě ani nemůžete jít... A je zima... Do mého pidi pokojíčku fouká snad i stropem, to okno asi není nijak zvlášť dobře zasazené... A okno v jídelně nejde pořádně zavřít, takže každé ráno tam je mokro od deště, po domě se prohání vichřice a s nikým (krom mě) to ani nehne... :)
Pořád jsem nenašla odvahu jít se zaregistrovat ke zdejším doktorům, ale v pondělí už budu muset... Co vám tady budu něco nalhávat, mám strach, že mě budou chtít na všechno přeočkovat jako Martinu :) Takže vyzvídám od mamky, na co všechno jsem očkovaná a hledám k tomu anglické názvy :) Jsem rozhodnutá nedat se :)

Na http://lenik-uk.rajce.idnes.cz/ jsem už dala prvních pár fotek campusu. Celý campus (ale bez mých kolejí) je na http://www.salford.ac.uk/travel/maps/campus_map.pdf. Takže co tam najdete...

Takovou hlavní budovou je Maxwell Building, má devět pater a já mívám některé semináře a přednášky v osmém patře (ano, mami, fakt jezdím výtahem). V Maxwell Building najdete všechno od učeben přes kanceláře až po doktora...

Dále jsem fotila Peel Building, která se mi hrozně moc, ale opravdu moc moc líbí :) Hádejte proč asi? :) Ano, správně, je z červených cihel a v nekrabicovém stylu a vypadá staře :) Uvnitř to těma oknama sice pěkně protahuje, ale v bundě se to dá :) Peel Building je sice podobné bludiště, jako Adelphi, ale Adelphi Building není tak hezká, takže té to bloudění neodpouštím... :)
Až se počasí umoudří a budou se dát vystrčit ruce z kapes, tak vyrazím na další focení :) Včera jsem měla jeden seminář v Lady Hale Building, kde sídlí Library of the Law School (právnická knihovna). Právníci jsou na tom asi všude líp než ti, co studují literaturu :) Už za studií :) Ta budova je taková hezká, ženská, řekla bych, ale zdi natřené růžovo-fialkovou barvou mě dostaly :D
To bude asi tak všechno :) Zítra mám s Aničkou v plánu jí ukázat místní nákupní centrum a taky vyrážíme na obhlídku Manchesteru :) Doufám, že má dobrý orientační smysl... a že se vrátíme :D