Now wash your hands please

24. ledna ráno u našeho domu zastavila nablýskaná obrovská audina, jeden z nejlepších evropských trumpetistů mi odnesl kufr a vyrazili jsme směr letiště v Bratislavě... Tak takto nějak jsem opustila svou rodnou vlast :) V Bratislavě mělo letadlo, se kterým jsem měla letět, zpoždění, bo letělo z Paříže, kde se stávkuje... Seděla jsem u okýnka a hrozně si to užívala :) Asi od Prahy až po La Manche nebylo skrz mraky nic vidět, nad English Channel se mraky rozestoupily, my jsme začali pomalu klesat, a protože jsme letěli proti velmi silnému větru (rychlostí asi 730 km/h), začalo to s náma houpat a pak to s náma dokonce dvakrát pořádně hodilo... Ale pak už jsem viděla manchesterský fotbalový stadion a ranvej :)

Dostat se z letiště k vlakům nebylo až tak snadný, ale nakonec se to přece podařilo, jela jsem jednou výtahem nahoru, pak jsem přešla asi 10 m a jela dalším výtahem (dolů), octla jsem se někde, kde jsem předtím nebyla, ale šla jsem s davem a ten mě dovedl až k prodejně jízdenek :) Bylo tam jedno nástupiště, dva vlaky, ani u jednoho moje cílová stanice (Salford Crescent), tak jsem se zeptala pána, co ve vlaku cvakal jízdenky, ale ten si nebyl jistý, tak jsem se zeptala na druhé straně a tamní pán mi řekl, že na 100 % ten druhý vlak do Salfordu jede :)

A v Salfordu na nádraží na mě čekala Martina Kepková (z UP), odvedla mě na recepci kolejí, kde můj mozek vnímal prvních pár slov té paní jen jako: "to je ten ječák, jak byl vždycky na těch nahrávkách k učebnicím..." Tak jsem si odkašlala a zeptala se ještě jednou, vyfotila si mě, dala mi klíč a kartu na vstup... Klíč si s sebou musím brát i na záchod, bo jinak bych si zabouchla dveře a musela přes celou Castle Irwell Student Village (Irwell je místní řeka a village je vesnice) na recepci, aby mi šli otevřít... Tak proto jsem se v noci na ten záchod neodvážila :D

V noci jsem se moc nevyspala... Nade mnou se něco dělo... Až asi do půl sedmé ráno... Vždycky jsem usnula a pak sebou trhnula a probudila se :) prostě sranda... Pak jsem se šla zaregistrovat do školy... Ten chlapec, co byl za okýnkem, byl snad ještě zmatenější, než já, takže to bylo všechno takové všelijaké :D Ale hlavní je, že mám svou ID card a že jsem si požádala o potvrzení, že jsem studentka, abych si tady mohla otevřít účet a nemusela platit za ubytování (asi 1200 liber) najednou a dopředu...

Pak mě Martina vzala nakupovat... Zeleninu na "trhu" (byl tam jeden stánek se zeleninou), jídlo v Lidlu (je přece levný, ne?) a hrnec, pánev a podobné kraviny v nějakým ochodu na W... Chjo, ta hlava, ta hlava... A ještě jsem zavítala do Icelandu, kde vaří každá průměrná britská rodina - jsou tam mražáky s milionem druhů mas na milion způsobů a mražená zelenina, dorty, prostě ice = led :) Teď musím vybalit to, co nešlo do ledničky, vůbec se mi nechce a začnu načítat materiály a orientovat se na mapě campusu... Ještě bych asi měla napsat, že nebydlím přímo v campusu, ale kousek od něj, moje koleje Castle Irwell jsou obehnané ostnaným drátem, je to spousta domů, je to tu docela hnusné, ale je tu řeka, je tu park, jsou tady zelené plochy, tak to tu nějak přežiju... teď zrovna koukám, jak nějací blázni hrají venku v kraťasích a tričku fotbal... Co se oblečení a počasí týče, tak o tom napíšu někdy příště, ale baví mě, že tady spolu jdou lidi v kraťasích a mikině vedle těch, co jsou zachumlaní do šály a zimní bundy... To jen tak na okraj :)

Takže se loučím a brzo se zase ozvu :)

PS: "Now wash your hands, please" - "Teď si, prosím, umyjte ruce" bylo napsáno na dveřích na WC na letišti i ve škole... Tak nevím... mě toto učili, už když jsem byla malá...